Zpráva z cesty (Řijen 2008)

icon.obalkaZÁZNAM Z CESTY NA ZAKARPATÍ

26.10.2008 –  29.10.2008

CÍL: Rodniková Huta, obec Svoboda, Koločava, Lvov

Účastníci: Lumír Svoboda, Gustav a Vlasta Kantorovi, Ilona Śniegoňová

Dopravní prostředek: automobil zn. Lada

Účel cesty:

  • navázání kontaktu se základní školou v obci Svoboda a domluvit možnosti další spolupráce
  • setkání s Tomášem Chmielem ve Lvově (domluvit možnost ubytování)
  • domluvit podrobnosti a možnosti celního odbavení dárečků pro děti a seniory
  • možnosti cestovního ruchu na Zakarpatí (Senevírské jezero, Koločava)

Výstupy a výsledky:

  • Setkání s ředitelem Základní školy v obci Svoboda, prohlídka školy, předání kontaktů; příslib předání dárečků pro děti v obci Svoboda
  • domluvena možnost ubytování ve Lvově u Chmielových (nyní 2 pokoje, když budou mít dítě, 1 pokoj k využití na přespání) + Tomáš Chmiel zjistí další možnosti ubytování
  • Celní odbavení 5.1.2009 je možné jen v krajských městech. Bylo dohodnuto, že Avie s dárečky v počtu 1 200 ks pojede na konci roku a nechá dárky v Rodnikové Huti; osobní vůz s přívěsem s dárečky v počtu 500 ks pojede po novém roce  do Kobylecké Polany
  • Návštěva Senevírského jezera a Koločavy. Nutnost prozkoumat ještě další možnosti cestovního ruchu a vytvořit katalog „Poznávání Zakarpatí“

Zapsala: Ilona Śniegoňová

Příloha č. 1 k Záznamu z cesty na Zakarpatí 26.-29.10.2008

Neděle 26.10.2008

Odjezd žigulíkem z Komorní Lhotky kolem 10,30 hod. směr Rodniková Huta. Na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod jsme byli v 19,00 hod., do Rodnikové Huty jsme dojeli kolem 21,00 hod. Navštívili a přivítali jsme se s kazatelem Ivanem Hnatkovičem a ubytovali se manželé Kantorovi a Lumír Svoboda ve škole-ubytovně, Ilona Śniegoňová u Viktora, Nataše a Oleny.

–         dálniční známka na Slovensku (7-mi denní): 7 Euro

–         stav tachometru Komorní Lhotka: 22520; Rodniková Huta: 23053 (533 km)

–         cena benzínu (95) na Zakarpatské Ukrajině: 5,60 hriven

Pondělí 27.10.2008

Ráno jsme se setkali na snídani u Ivana Hnatkoviče. Kolem desáté hodiny jsme jeli společně s Ivanem H. navázat kontakt s učitelem školy v obci Svoboda a rovněž se podívat na možné turistické cíle v rámci rozvoje cestovního ruchu z ČR na Ukrajinu. Cestou jsme se stavili u zřídla minerální vody, kterou jsme vyzkoušeli (všichni až na Lumíra S.) a pokračovali v jízdě. Cesta do obce Svoboda – posledních cca 5 km – není zpevněná. Místy jsou velké díry, místy nánosy hlíny. Obec Svoboda je vesnička s cca 100 domy, které jsou postaveny na jednotlivých kopcích, které tvoří tuto usedlost. U téměř každého domu mají koně. Z důvodu prázdnin byla škola zavřená. Stav budovy je v dosti zanedbaném stavu (vybité okna některých místností). Na dotaz kolemjdoucí ženy zda zná učitele této školy nás tato žena dovedla k řediteli školy. Tento nám pak ukázal prostory školy (jedná se o první stupeň ZŠ, v budově jsou dvě dvoutřídky rozdělené na 1. a 2. třídu a 3. a 4. třídu – toho času je ve škole 9 žáků; na chodbě je provizorní tělocvična. Škola je umístěna v prvním patře budovy. V přízemí je knihovna pro veřejnost. Místnosti s vybitými okny se nepoužívají). Ředitel se jmenuje pan Bogdan Romko (+380988002704) – Lumírem Svobodou mu byly přislíbeny dárečky pro děti v rámci akce „Vánoční dárky pro děti na Ukrajině“. Na místě mu byly předány drobnosti pro děti (tužky, sešity, sladkosti apod.).

Dalším cílem naší cesty byla návštěva Senevírského jezera (je vzdáleno přibližně 15 km od obce Svoboda) a dále obce Koločava – působiště učitele a spisovatele Ivana Olbrachta. V obci je busta Ivana Olbrachta umístěna u školy, v rámci školy je zřízeno muzeum a v obci je restaurace, která je přestavěna z bývalé české četnické stanice. Záměr dát si v restauraci pravý ruský boršč byl zmařen tím, že je již po sezóně a v restauraci tudíž již nevaří. V restauraci jsme se setkali s českou výpravou – rodinou z ČCE v Praze. Otec této rodiny pomáhal Ukrajinci, který byl neprávem v ČR zavřen do vězení. Nyní jej jezdí navštěvovat. Vzájemně jsme si předali kontakty a pokračovali v cestě zpět do Rodnikové Huty. Cestou jsme se stavili ještě do Svaljavy koupit jízdenky na vlak do Lvova.

Po návratu do Rodnikové Huty v 18,45 hod. jsme večeřeli u rodiny Ivana H. a domlouvali podrobnosti ohledně možnosti proclení vánočních dárečků a s tím spojených termínů přivezení dárečků.

Večer jsme navštívili Natašu a Viktora.

–         Cena zpáteční jízdenky Svaljava-Lvov-Svaljava je 32,50 hriven

–         stav tachometru Rodniková Huta: 23053, Senevirské jezero: 23200 (cca 150 km)

Úterý 28.10.2008

V brzkých ranních hodinách jsme se setkali u Ivana H. (5,15 hod.), posnídali a jeli do Svaljavy na vlak. Vlak do Lvova odjížděl v 6,18 hod. (podle kyjevského času v 7,18 hod.). Do Lvova jsme přijeli v 11,43 hod.

Ve Lvově jsme se setkali na náměstí Svobody s Tomaszem Chmielem, kterému jsme předali pozdravy a domluvili možnost ubytování, pokud by se jelo do Lvova na delší dobu. Přespat je možné u manželů Chmielových v případě, že o tom budou informováni s dostatečným časovým předstihem. Nyní mají k dispozici dva pokoje, kde mohou návštěvu umístit. Když budou mít dítě, bude k dispozici jeden pokoj.

Ve Lvově jsme obešli centrum, navštívili bazar a v 13,52 hod. jeli zpět do Svaljavy. Ve Svaljavě nás vyzvedl Ivan H., u kterého jsme rovněž povečeřeli. Večer jsme chtěli navštívit rodinu Ivana Drančaka, avšak nezastihli jsme je doma. Proto jsme navštívili Vasila a Irinu Matuschakové.

Středa 29.10.2008

Po snídani jsme domlouvali s Ivanem Hnatkovičem podrobnosti ohledně vánočních dárečků:

Potřeba dárečků pro děti (% vyjádření):

0-3 roky          15-20 %

4-6 let              25 %

7-10 let            20-25 %

11-14 let          35 %

Potřeba dárečků pro seniory (120 ks):

Ženy    cca 80 ks

Muži    cca 40 ks

Umístění dárečků:

Baptistická církev Rodniková Huta – potřební lidé v obci

Obec Svoboda (cca 30 ks)

Dětský domov Svaljava

Sociálně slabé rodiny (děti) ve Svaljavském rajónu

Misie Mladý Samaritán, Mukačevo

Romský sbor Mukačevo

Sociální ústav Tuří Remety pro 300 mužů s duševním a mentálním postižením*

* do Tuřích Remet je možné nabalit šatstvo (košile, kalhoty, nátělníky, ponožky, kapesníky, …) do krabic. Nevhodné je zde dávat šampóny, sprchové gely apod. z důvodu nebezpečí vypití tohoto obsahu.

Před odjezdem od Ivana H. jsme zjistili, že nám z auta kape brzdová kapalina. Auto se opravilo (závada byla pouze v nedotaženém závitu) a před cestou zpět domů jsme ještě navštívili rodinu Ivana Drančaka, která se připravuje k odjezdu do Ameriky. S rodinou dojednal Lumír S. možnost ubytování v jejich domě a domě jejich otce, který je rovněž v Americe v době jejich nepřítomnosti.

Z Rodnikové Huty jsme odjížděli kolem 11,15 hod. Za Rodnikovkou jsme však zjistili, že nemáme technický průkaz auta, proto jsme se ještě vraceli do Rodnikové Huty pro papíry a pak již jeli směr Česká republika. V Těšíně jsme byli kolem 22,30 hod.

–         Stav tachometru: Rodniková Huta: 23497, Český Těšín: 24029

–         Čekací doba na hraničním přechodu: 2 hodiny